Hovory o štěstí mezi čtyřma očima aneb reklama na Ikeu a telenovela na divadle

Pražské divadlo Studio DVA premiérovalo v roce 2014 na letní vyšehradské scéně hru svého stěžejního autora, Patrika Hartla, Hovory o štěstí mezi čtyřma očima. Inscenace je i po téměř čtyřech letech uvádění prakticky vyprodaná, což potvrzuje, že Hartlův humor oslovuje mnohé diváky, byť pro jiné jeho příběhy prezentují banalitu, klišé a stereotypy.

Tři příběhy, do nichž je inscenace členěna, představují tři různé milenecké páry ve více méně krajních situacích. První story by bylo možné onálepkovat štítkem „Zatloukat, zatloukat, zatloukat“, druhou „Reality show“ a třetí „Muži v akci – aneb moderní gay tandem“.

Ústřední roli ve všech třech příbězích sehrává nábytek produkovaný švédskou firmou Ikea, zejména pak rozkládací pohovka, která má tu velkou výhodu, že její potah můžete vyměnit tak jednoduše jako svého partnera. Scéna (Renáta Weidlichová) je koncipována jako ložnice, případně obývací pokoj, se vstupem do koupelny i kuchyně, přičemž je důmyslně řešen i přístup ke vchodovým dveřím.

Většinu času se na scéně objevuje konkrétní pár, který řeší určitou partnerskou krizi, ale chvílemi se na ní odehrávají i poněkud nečekané momenty, například taneček ve stylu cheer leaders v obchodním domě Ikea ve druhé části či – ve třetí části – nejrůznější vstupy schizofrenních, paranoidních, hysterických, shopoholických a jinak závislých pacientek (těžko říct, proč ne pacientů) life kouče Kamila, mezi nimiž se jedinou normální ženou zdá být Kamilova těhotná manželka, která se snaží zachovat klid, i když jí právě praskla voda.

V Hartlově pojetí jsou všechny ženy na scéně upištěné, hysterické, uhihňané, nevyrovnané a trapné, v lepším případě se jedná o „komplikované intelektuálky“. Vrcholem jsou pak zmíněné výstupy klientek ve třetí části hry, kde mají Hartlovy protagonistky sebevražedné i vražedné či jinak maniakální tendence. Na muže Hartl pohlíží s větší láskou a úctou, vyobrazuje je jako klidné, upřímné a přímé, více či méně ženami usurpované bytosti, včetně tandemu gayů v závěrečném příběhu, v němž je Robert, zástupce obchodního domu IKEA, vyobrazen sice jako fanatik do pořádku s obsedantně kompulzivní poruchou, který nemůže vystát čivavu (natož její chlupy a výkaly) svého přítele Romana, nicméně je to i veskrze hluboce milující a v principu chápavý a kompromisu nakloněný člověk. Romanovi se tak velkého prostoru v rámci plastičnosti osobnosti nedostává, ale i tak divák chápe, že je to v podstatě pohodový chlap milující svého psa i přítele, se kterým se sice občas pro jeho poruchy nedá vydržet, ale zase – s kým mu vlastně bylo líp?

V rámci Hartlova mnohdy prvoplánového humoru začíná hra reklamou na nábytkový dům Ikea, přičemž se na scéně odehrává „divoký sex“ Tomáše a jeho milenky Zuzany, který přerušuje Tereza, Tomášova partnerka, když se nečekaně vrací domů dříve. Telenovelová situace má vcelku nepřekvapivý závěr a obešla by se i bez absurdní roviny skrývání Zuzany ve skandinávské pohovce.

Druhá část se odehrává přímo v obývacím pokoji domu Ikea, kde se jako zvířátka v zoo za sklem ukazují v přímé reality show Pavel a Pavla (Marika Šoposká, Roman Štabrňák), pár, který se rozhodl vydat „na svatební cestu do Ikey“, aby vyhrál zařízení bytu v hodnotě půl milionu korun. Situace, která se v dnešní době Kardashians a jiných stupidních televizních reality show nezdá příliš absurdní, osciluje na hraně vtipu a vážnosti, kdy si v rámci padesátidenní ponorky způsobené neustálým kontaktem se svou družkou Pavel uvědomuje, že se Pavly možná bojí, protože má vlastně pocit, že pro ni není dost dobrý, a Pavla začíná vytahovat ze skříně strašáky v podobě maminčiných varování, že Pavel není pořádný chlap, který bude její dceři dostatečnou oporou.

Vyústění příběhu ani tentokrát příliš nepřekvapí a jeho největším klimaxem je situace, kdy vcelku apaticky působící Pavel bouchne vzteky nad další stejnou snídaní v podobě ikeáckých loupáků, které s agresivní radostí rve do chřtánu zástupci obchodního domu.

Ve třetí, závěrečné části hry vyniká v roli Roberta Filip Blažek, o jehož hereckých kvalitách nemůže být pochyb, takže si poradí i s prostoduššími party a poskytne jim v duchu svého vrozeného charisma a talentu zajímavý náboj. Robert jako jiskřící nit protkává všechny příběhy coby reklamní mág a charismatický zástupce Ikey, který – zdá se, že plynně a s přehledem – hovoří jako polyglot několika světovými jazyky, aby následně divák odhalil jeho vlastní příběh v designovém, naklizeném bytě, kde žije se svým přítelem a jeho psem a kam pozval life kouče Kamila, který má homosexuálnímu páru (za nehorázně vysokou úhradu) pomoci vyřešit partnerskou krizi.

Kdo by od inscenace očekával sentimentálně melodramatický příběh, k čemuž název vybízí, bude zklamán. Příznivci nenáročného humoru, kteří mají rádi, když herci tak trochu přehrávají, a když si v divadle můžou jednoduše oddychnout a příliš nepřetěžovat svůj intelektuální záběr, hru naopak ocení, budou se bavit a bujaře smát „situacím jak přes kopírák života“ a na závěr vyjádří pochvalu, že jadrná komedie měla švih a spád.

Redakce nenudtese.cz pro vás recenzovala představení ze dne 6. 3. 2018.

Nejbližší termíny představení a další informace najdete zde: https://www.studiodva.cz/program-2/?code=3562

Napsala: Martina Doležalová

Podělte se s přáteli: