Společnost Sacred Chants přivezla do Prahy německou skladatelku a zpěvačku věnující se hudbě New Age – Devu Premal – s jejím partnerem v hudbě i životě, Mitenem, a nepálským flétnistou Manosem. Včerejší vyprodaný koncert nenechal nikoho na pochybách, že dnešní moderní společnost prahne po duchovní hudbě i prožitcích.
Více jak dvouhodinový koncert rozložený do dvou částí nabídl divákům kromě příjemných a procítěných písní (opírajících se o starobylé buddhistické texty a sanskrtské mantry) také meditativní rozměr podpořený Manosovými rágami (vycházejícími ze severoindické klasické tradice) a improvizacemi na bambusové flétny nejrůznějších velikostí, i jeho očistnou a uzdravující prací s duchovními předměty, od tibetských zpívajících misek po zvonky a šamanská chřestidla.
Deva uvedla několik ze svých známých skladeb, mezi nimiž nechyběla například jedna z nejposvátnějších manter Sanatany Dharmy (pocházející z Rigvéd a věnovaná božstvu slunce) – Gayatri mantra. Tato mantra je pro Devu samotnou velmi významnou, neboť skrze ni prý započala svou cestu v matčině lůně, když ji pro ni zpíval její otec. Mantru pak Devě zpíval vždy před spaním, když se narodila.
Deva a Miten natočili album Essence (1998), které Gayatri mantru obsahuje, v bytě Deviny matky v Německu, kde se narodila a kde poprvé tuto mantru slyšela. Kruh mantry se pro Devu symbolicky uzavřel v červenci 2005, když ji s Mitenem zpívala pro svého umírajícího otce.
Všechny mantry si mohli spolu s vystupujícími zazpívat i ti diváci, kteří neznali texty zpaměti, díky skutečnosti, že byly promítány na pozadí scény, kterou jinak zdobily projektované sloupové pilíře, působící dojmem slavobrán. Podlaha jeviště byla celá zasypaná čerstvými okvětními lístky růží, které v průběhu vystoupení házel Manose i do hlediště na nadšené diváky.
Miten, životní partner Devy, s níž se seznámil v Oshově mezinárodním meditačním středisku v Pune v Indii v roce 1990, zazpíval několik svých písní ve stylu amerického folku a lehkého reggae. Deviny „sacred chants“ prokládal reakcemi k publiku (které byly z angličtiny tlumočící překládány i do češtiny), v nichž s ním navazoval přímou spolupráci ve zpěvu. Strhující byla celým sálem 108x opakovaná buddhistická mantra Nam Myōhō Renge Kyō, pramenící z lotosové sútry, která říká (ve volném překladu): „Lotos je květina vyrůstající z bahna. Čím hlubší je bahno, tím krásnější je lotosová květina.“
Miten skrze své písně vzpomenul svého velkého učitele a guru Osha, který jej inspiroval k cestě zen buddhismu, a v poslední písni večera navázal na tradici The Beatles a Johna Lennona svou aranží skladby Norwegian Wood, jíž si s ním zazpívalo i na sto diváků obklopujících účinkující na jevišti – Miten totiž diváky o několik písní dříve vyzval, aby se přišli posadit na jeviště a meditovat při hudbě, pokud to tak cítí a chtějí, načež se proudem přelinula na stage více než stovka diváků.
Před poslední písní Deva upozornila publikum na to, že nepotřebuje slyšet ovace potlesku, že budou všichni účinkující rádi, když si v sobě diváci uchovají atmosféru koncertu a místo potlesku v sobě nechají doznít tóny písní. S diváky se tak vystupující umělci rozloučili v naprostém tichu, při výměně pozdravů Namasté (píseň, kterou Manose vytvořil k tomuto pozdravu, si mohli diváci v průběhu večera zazpívat a věnovat ji těm, kteří seděli v jejich blízkosti), úsměvů a mávání.
Na rozdíl od popových hvězdiček se pak umělci nevypařili z jevišti do zákulisí či noční Prahy, ale šli mezi své diváky, dolů do hlediště a pak do foyer, aby se s nimi mohli obejmout, vyfotit, popovídat si.
Jedinečná atmosféra skvělého koncertu tak získala punc dokonalosti a není pochyb, že čeští diváci mají nač vzpomínat.
Nejbližší další unikátní koncert, který chystá společnost Sacred Chants, je vystoupení Terryho Oldfielda a jeho ženy Soraye Saraswati, kteří v rámci svého evropského turné při příležitosti představení nového alba Temple Moon vystoupí v Praze, 25. 10.
Více informací na: http://www.sacredchants.cz/
Napsala: Martina Doležalová
