Až do zítřka bude španělština znít z plátna pražského kina Světozor, než se festival španělsky mluveného filmu La Película přesune do ostravského Minikina a hradeckého Bio Central.
Souběžně již mohou diváci sledovat filmy ze španělsky mluvících zemí také v brněnském kinu Scala. Redakce nenudtese.cz vám přináší postřehy k filmu Noc, kdy moje matka zabila mého otce.
Ať už ve vás název filmu vyvolá jakékoli pocity či otázky, všechny ty špatné můžete s absolutní jistotou vyloučit. Milovníci komedií a slovních hříček si rozhodně přijdou na své.
Děj snímku je vcelku prostý: Ángel (Eduard Fernández) a jeho exmanželka Susana (María Pujalte) spolupracují na tvorbě filmu, v němž má být hlavní postavou žena, která je schopna všechny okouzlit a pobláznit natolik, že jí projde i vražda vlastního manžela. Jelikož Ángelova současná žena Isabel (Belén Rueda) je herečka a Ángel ji nikdy neobsazuje do svých filmů, chce jemu i Susaně dokázat, že ona je ta pravá pro roli ony vraždící manželky. Proto na oba sehraje divadlo, že zabila svého bývalého manžela Carlose (Fele Martínez), jenž neočekávaně dorazil na večeři, která měla přimět slavného herce Diega Peretiiho ke spolupráci. Všechno klaplo – až na to, že Ángel chce Isabel pomoct, aby nešla do vězení a nepřišla tak o své děti, a tak se snaží zbavit těla – které je vlastně živé.
Absurdní situace logicky ústí v nejrůznější ztřeštěné, vtipné a zašmodrchané momenty jinak hladce plynoucí fabule.
Tvůrcem filmu je Inés París, režisérka a scénáristka narozená v Madridu, nominovaná na cenu Goya pro nejlepšího nového režiséra. Mezi její úspěchy patří mimo jiné Moje matka je na holky (spolupráce s Danielou Fejerman) nebo Miguel a William (tedy Miguel de Cervantes a William Shakespeare, kteří se spolu setkají), obojí komedie, které, jak se zdá, k Inés París neodmyslitelně patří.
Pokud se podíváte do filmové databáze ČSFD.cz na tento film, najdete nepříliš lákavé hodnocení; nicméně, nenechte se jím odradit a předsudky nechte stranou. Noc, kdy moje matka zabila mého otce srší vtipem a nečekanými zvraty událostí. Snímek vás rozhodně nenechá sedět v hledišti s kamennou tváří.
Ovšem pokud toužíte po nezapomenutelném uměleckém zážitku, tak se ho nedočkáte. To, čeho se vám dostane, je smích. Můžete očekávat nejen důmyslný humor i úměrnou dávku napětí.
Napsala: Vendula Ficelová
