V těchto horkých dnech můžete zavítat na pražskou Náplavku na unikátní výstavu o Karlu Gottovi nazvanou příznačně Gott my life, která je situována do klimatizovaných prostor lodi BIGMEDIA.

Neuvěřitelných 60 let pěvecké kariéry Karla Gotta i jeho soukromý život a dobový kontext mapuje výstava Gott my life, na níž návštěvníci mohou vidět všech 41 zpěvákových Slavíků, ocenění za vítězství v televizní anketě TýTý, zlaté, a dokonce i diamantové desky od českých, ale také zahraničních vydavatelů za sta tisíce až miliony prodaných kusů nahrávek, kostýmy, ve kterých Karel Gott vystupoval nebo exponáty z osobního zpěvákova archivu, který se o ně chce se svými fanoušky podělit.

Více jak 1 000 vystavených exponátů zahrnuje také autentické novinové články, dobové vtipy či snímky ze setkání zpěváka s jinými legendami, například ikonickým Johnem Lennonem.

Výstava není jen zážitkem vizuálním; Gottův hlas pouštěný ze záznamu se stává jakýmsi průvodcem návštěvníka jednotlivými místnostmi podpalubí a z reproduktorů zaznívají též zpěvákovy slavné hity. Přítomen je dokonce divadelní sál, kde mohou diváci na několika důmyslně dělených plátnech sledovat zpěvákovy videoklipy. Na stěnách různých místností jsou instalovány televize, odkud jsou pouštěny záznamy z dobových vysílání, například z projevu Gustava Husáka týkajícího se Gottova údajného útěku do Německa či ze zpěvákova vyjádření se k situaci v Československu v roce 1968.

Karel Gott a Marta Kubišová, vítězové ankety Zlatý slavík, po převzetí cen.

Ti, kteří oceňují dobový kontext a jeho autenticitu si vychutnají také kopie či originály důležitých listin – např. smlouvu na Gottovo nazpívání ústřední písně z filmu Doktor Živago či Trestní oznámení vystavené v době komunismu, kdy zpěvák svévolně opustil zemi.

Vystaveny jsou též umělcovy osobní oblíbené kazety, knihy, dopisy od jeho fanynek, dokonce i jejich deníčky.

Atmosféru jednotlivých etap Gottovy éry a dobovou kulturně-společenskou a politickou situaci dokresluje též Gottovo oblečení , včetně např. bavorského kroje z Oktoberfestu, a rozličné předměty, mj. fotografie z rodinných alb i soukromá videa.

Celá výstava je zároveň průřezem vývoje české populární hudby, ať již designu obalů nahrávek, časopisů, módy, tak i například videoklipů, uspořádání koncertů či techniky nahrávání nebo reklamních poutačů.

Umístění výstavy do prostoru lodi BIGMEDIA zakotvené na Rašínově nábřeží (u železničního mostu pod Vyšehradem) nabízí neotřelý kulturní zážitek v příjemném, klimatizovaném prostředí, jehož zázemí čítá kromě suvenýr obchodu také stylovou kavárnu Celebrity café, kde si můžete dopřát chutný snack a drink ve vnitřních prostorách či v prostorách na otevřené palubě, z níž se otevírá překrásný výhled na Pražský hrad a Vltavu.

V samotném centru Prahy se tak návštěvníkům výstavy naskýtá možnost spojení výjimečného prožitku z výstavy s relaxací a úchvatnými výhledy na scenérie města. Umístění výstavy na loď znamenala pro architekty nevšední koncepční zadání. Výsledkem jejich práce je ovšem exkluzivní, moderní a na míru výstavě přichystaný prostor, který vznikl kompletní přestavbou lodi – jak jejího exteriéru, tak i interiérů.

Zlatý Slavík, Sinatra Východu, Zlatý hlas z Prahy, Mistr, Božský Karel, to je pouhý výběr z mnoha přízvisek, která Karel Gott získal během své šedesátileté kariéry. Ta začala v pražských kavárnách, kde mladý Gott zapáleně poslouchal jazzovou improvizaci a tančil na západní rokenrol. Před publikem poprvé vystoupil na trampském potlachu v roce 1957. Zanedlouho na to se účastnil amatérských soutěží, které mu pomohly k prvnímu pěveckému angažmá v kavárně Vltava. Ve stejném roce získal výuční list a začal pracovat v ČKD Stalingrad. Zpěv ho ale zvábil natolik, že zaměstnání opustil a začal navštěvovat Státní konzervatoř. Na scéně mladého divadla Semafor vnášel operní techniku zpěvu bel canto do populárních písniček a již ve druhé polovině šedesátých let se setkával se showbyznysem na pódiích v Monte Carlu, Cannes, Moskvě, Montrealu, Londýně, Las Vegas nebo Riu De Janeiru, kde zpíval hity jako C´est la vie, Pošli to dál, Bum bum bum nebo Lady Carneval. Z amatérského zpěváka se stala hvězda československé pop-music.

Karel Gott prorazil také na hudební scéně bývalého Západního Německa, Rakouska, Švýcarska, Belgie a Sovětského svazu, vyprodával koncertní sály, držel se na špičkách hitparád a nahrával stovky písní. V sedmdesátých a osmdesátých letech překračoval politické, geografické i žánrové hranice. Zpíval rokenrol, pop, šanson, tradicionály, lidové písně, koledy, folkovou hudbu, operní árie nebo country – a to v několika jazycích. Filmové písně jako Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš a Včelka Mája zlidověly.

Po politických změnách v roce 1989 mnoho kritiků předpovídalo Gottovi brzký konec. Považovali ho za hlas komunistického režimu. Sám zpěvák ohlásil konec kariéry, ale fanoušci a atmosféra na turné v roce 1990 ho přesvědčili o opaku. Pokračoval ve vydávání alb, opět zaujal první místo v anketě o nejpopulárnějšího zpěváka (Český slavík) a stal se ceněným hostem plesů a koncertních turné kolegů. Zároveň se mu povedlo oslovit i mladou generaci. Jeho hvězda dál září i v současnosti.

Výstavu můžete zhlédnout do 30. 9. 2017.

Více info na: http://gottmylife.cz/

 

Podělte se s přáteli: